V pátek 15. června 2012 se uskutečnilo na hraničním přechodu v Šejbech setkání našich předškoláků s dětmi mateřské školy z Harbachu. Po deváté hodině jsme se vydali v hasičském autě, které obsluhoval p. Šafránek na cestu.

Doprovázel nás také pan starosta Václav Kučera, a i on svezl ve svém osobním autě děvčata, která chtěla cestovat právě s ním. Oběma mužům musím hned v úvodu článku moc poděkovat. Zvláště pro kluky to byla zajímavá jízda, protože v hasičském autě se vezli někteří hoši poprvé. Předzvěst zdařilého výletu již od rána po dlouhé době ukazovala obloha zalitá sluníčkem.

Za pár minut jsme se ocitli na louce u lesa v Šejbech. Tam nás ale nikdo nečekal. Věděli jsme, že přátelé z příhraniční mateřské školy půjdou ráno z Harbachu pěšky. Chlapci se okamžitě rozběhli do všech koutů a děvčata se uvelebila na lavičkách. Za chvilku jsme zpozorovali blížící se velkou skupinu. Úplně vzadu táhla jedna paní učitelka zajímavý povoz naložený nejrůznějším potřebným materiálem. Z dřevěného vozíku vykukovaly deky, mikiny,
tašky atd.
A mohlo začít přivítání. Již jsme zvykli, že se zdravíme v cizí řeči. Následovalo občerstvení, které pro nás tradičně po předchozí domluvě připravují harbašští. Při tomto setkání samozřejmě jídlo do programu patří, ale hlavní náplní a cílem je ukázat, co jsme se v domovských školách naučili v jazyce
našich přátel. Po svačince jsme utvořili velký kruh na louce a zazpívali si německé písničky. Zajezdili jsme si podle semaforu a jako volant dětem posloužil tácek od jídla. Vyrobený „Die Ampel“ - semafor jsme si přivezli s sebou.Naučili jsme naše kamarády nový taneček:“Wir tanzen Labadam.“ a oni naučili nás pohybovou hru “Žabák sedí“. Letos poprvé přivedly kolegyně z Harbachu i mladší děti. Z toho usuzujeme, že námi připravený program je pro ně zajímavý a líbí se jim.Ve volně probíhající činnosti, kdy děti trubičkami krmily slepičky, se právě tito nejmladší dobře zapojovali. Jako krmivo posloužil nastříhaný bílý molitan, který připravila parta našich hochů. Ačkoliv se zdálo, že je vše u konce, to důležité nás všechny ještě čekalo. A byla legrace. Kde se vyfotografujeme, kam si stoupneme a jak vyslovíme sýýýr nebo špagety?
Přijela se za námi podívat paní Křičková, která sleduje a koordinuje náplň práce projektu Interkulturního vzdělávání dětí a dospělých. Při společných rozhovorech s kolegyněmi jsme se shodli, že atmosféra mezi dětmi byla báječná. Než jsme se rozloučili, dostali od nás malí češtináři z Harbachu vyrobené včelky a ti nejmenší papírové kytičky a samozřejmě bonbony.
Končí školní rok a s ním i výuka německého jazyka u nás v mateřské škole. Chtěla bych poděkovat p. řediteli Balášovi a zástupkyni ředitele pro mateřskou školu pí Kučerové, že mi umožnili zúčastňovat se školení NJ a navštěvovat partnerské mateřinky.