Děti z Harbachu v Horní Stropnici
T-Mobile Olympijský školní běh
Děti z mateřské školy na exkurzi u SDH

Dne 6. října 2017 se všechny děti vypravily za větrného počasí na návštěvu do místní požární zbrojnice. Sbor dobrovolných hasičů sídlí nedaleko naší školky. Nejdříve jsme se seskupili uvnitř zbrojnice okolo Filipa a Michala Kusákových, kteří nám vyprávěli, čím vším se dobrovolní hasiči zabývají. Ukázali nám, kde mají umístěné pracovní kombinézy, jak funguje dýchací přístroj a kdy se používá.

Bruslení v Budvar aréně
MŠ v Bedřichově
Burza škol
Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopea
Zvoneček
Mikulášská nadílka
Den Země

Všichni známe Kraví horu, ale jen někteří lidé znají původ jejích lesů. A my, VIII. třída, jsme je byli v úterý 25. 9. 2012 prozkoumat. Pomohl nám v tom pan Smrž z CEGV Cassiopeia, který se zajímá o lesy na Kraví hoře.

Po obědě jsme vyjeli autobusem na Hojnou Vodu. Na začátku lesa nám pan Smrž rozdal fotografie, na kterých bylo z letadla vyfocené místo, kde jsme stáli. Jedna fotografie byla z roku 1952 a druhá letošní. Úkol byl jasný – porovnat. Na první fotografii bylo více luk a jen malá část lesa. Na druhé fotografii byl les mnohem větší. Vydali jsme se prozkoumat tu část lesa, která tady byla již před šedesáti lety. Byly zde staré buky, trochu smrků a nějaký ten javor. Dostali jsme pracovní listy, které nám pomohly rozhodnout, zda se jedná o les přírodě blízký, nebo ne. Náš závěr byl jednoznačný – tenhle kousek lesa je pěkný, přírodě blízký. Rostou zde různě staré stromy, je jich více druhů a zůstaly tady i mrtvé stromy.

Dále jsme pokračovali směrem na Kraví horu, cestou jsme hledali pozůstatky po tom, že se tady dříve pásl dobytek. I když je to dnes nepředstavitelné, tak na mnoha místech jsme našli kamenné zídky, které zcela určitě ohrazovaly jednotlivé louky, na kterých se páslo. Dnes tady rostou jen smrky, zasazené pěkně v řadách a všechny asi stejně staré.

Na jedné zastávce jsme zkoumali kořeny stromů a na další jsme typovali, kteří živočichové na svazích Kraví hory mohou žít a kterým by se líbilo jinde.

Před vrcholem nám pan Smrž nabídl, že si můžeme vyzout boty a jít bosi. Vyzkoušet si, jaké to je vnímat les i trochu jinak. Šlo nás jenom pár, dokonce i paní učitelka Balášová.

U skály zvané Napoleon byla další zastávka. Porovnávali jsme podle obrázků typy zvětrávání žuly.

Došli jsme až na vrchol Kraví hory, kdo chtěl, vystoupal na rozhlednu. Cestou dolů nám pan Smrž připravil trochu adrenalinu, dobrovolníci mohli běžet dolů. Cestou dělali zastávky, aby počkali na ty, kteří neběželi.

Do Stropnice jsme pokračovali pěšky přes louky, někteří z nás závodili v běhu. Před školou jsme se rozloučili s panem Smržem a šli jsme domů.

Adéla Zemanová, VIII. třída